Sociologický průzkum na téma Jaroslav Foglar

Prosíme návštěvníky těchto stránek, aby se zúčastnili krátkého průzkumu na téma JF. Vyhodnocení dotazníků proběhne po 7 listopadu, výběr respondentů = kvótní dle údajů z Českého statistického úřadu. Prosíme o uložení odkazu na Vaše stránky či šíření mezi Vaše známé.

V. KAPITOLA - Věčný spánek 1/2

30. března 2010 v 21:59 | Tomisus |  První úplněk (Fantasy)

Nedokázal jsem to pochopit. Proč na mě tak divně zírají? Rozhlížel jsem se kolem a přitom se snažil pochopit události, které se před chvílí udály. Pomalu jsem pohlédl mamce do očí, ale okamžitě je ode mne odvrátila. Vstal jsem a popošel k Dorothee a Sadalasovi. Jemně jsem je pohladil po hlavě a potichu zašeptal: "Co se děje?"
Nemůžeme mluvit. Azira by nás uslyšela, řekla Dorothea.
"Kdo je to Azira?" vykřikl jsem. Určitě to mamka slyšela.
"Já jsem Azira!" řekla mamka a obrátila se ke mně.
"Azira? To je tvé upíří jméno?"
"ANO!" vykřikla a obrátila se směrem ke mně. Do očí mě začala bít záře. Byla tak silná, že jsem nemohl mít otevřené oči. Zakryl jsem si je rukou. Jakmile záře ustala, ruku, která kryla mé oči před silnou září, jsem sklopil. Rozhlédl jsem se a hledal mamku. Stála na úplně jiném místě než před chvílí. A byla také jinak oblečená. A nejen to. Byla celá jiná. Černé vlasy jako uhel, které předtím mívala, se zaměnily za zářivě zlaté vlasy, které měla stáhnuté do copu. Dřívější modré oči se schovaly a místo nich nastoupily smaragdově zelené. Tělo měla zakryté krásnými bílými šaty. Konce rukávů byly posázeny třpytícími se diamanty. Okraje šatů byly zdobeny zlatými klikatými vzory.
"Jsem bohyně upírů Azira!" řekla vznešeným hlasem. Vyvalil jsem na ní oči, div mi nevypadly z důlků. Mamka je bohyně upírů? Sadalas s Dorotheou společně zařehtali a ladně přiklusali k mamce.

Ano Hynku. Tvá matka je převelice vážená bohyně upírů, řekla Dorothea.
"Tak a teď bychom mohli jet, ne?" řekla zvesela mamka.
"A co já? Já jsem vzduch?" ozvalo se drze za mými zády. Pohotově jsem se otočil a spatřil onoho chlapce, kterého jsem zachránil. Nevěděl jsem, jestli jsem ho zachránil nebo ne, ale určitě jsem na tom podíl měl. To by možná něco vysvětlovalo.
"Promiň, Zerrile. Málem jsem na tebe zapomněla."
"Tady aby se každý sám ohlašoval," řekl nakvašeně. Ale já ho zrovna neposlouchal. Otočil jsem se k mamce: "Ty ho znáš?" zeptal jsem se překvapeně.
"Ano znám ho. Je to syn mého pravého bratra Awrela. Zerrile, tohle je můj syn Burd nebo Hynek, jak chceš. Hynku, tohle je Zerril. Budete společně sdílet jeden pokoj."
"Ahoj, já jsem Zerril," řekl Zerril a přišel ke mně.
"Já jsem Hynek," řekl jsem a podal mu ruku. Jakmile jsem se dotkl jeho ruky, pocítil jsem zvláštní energii. Z mé ruky začala jiskřit tmavě modrá světélka. Začal jsem se třást. Zerril na mě tupě zíral a mamka si povídala s Dorotheou. Copak to nevidí? Tělem mi projela palčivá bolest. Cítil jsem, jak mé srdce bije jako splašené. Nemohl jsem popadnout dech. Nedokázal jsem se nadechnout. Všechno přede mnou se rozmazalo. Moje nohy už tu ohromnou bolest nevydržely. Spadl jsem na záda a hned na to zavřel oči. Chtělo se mi spát. Upadnout do věčného spánku. Jít pryč od té bolesti. Ale nemohl jsem. Už jenom kvůli mamce ne. Snažil jsem se vydržet. Nešlo to. Přestal jsem se třást. Bolest zmizela. Už jsem se netřásl. A to jen díky tomu, že jsem upadl do věčného spánku…

***
"Neboj se, Aziro. Určitě se probere," uslyšel jsem známý hlas. Byl to Zerril. Nebyl tu ale sám. S někým tu byl. A ten někdo hlasitě plakal.
"Ale co když se neprobere? Co když upadne do věčného spánku. To bych nepřežila." Pokoušel jsem se zavzpomínat, ale v tom hlase jsem nikoho nepoznával.
Zkusil jsem pomalu otevřít oči, ale jakmile se má víčka o trochu pohnula, ucítil jsem strašnou bolest. Potichounku jsem sykl.
"Podívej, už se probírá," řekl Zerril.
"Díky, Chaosi. Uctíváme tě," uslyšel jsem. Na čele jsem ucítil studenou vodu. Její kapky mi stékaly pomalu po tváři a k tomu mě šimraly. Ulevilo se mi. Před chvílí jsem ještě cítil výstřely prudké bolesti. A teď to bylo pryč.
Otevřel jsem oči. Už bez problémů. Rozhlédl jsem se kolem. Byl jsem v temné místnosti, ve které byly pouze postele s bílým povlečením. Vedle každé postele byl noční stolek, na kterém stála láhev nějaké tekutiny.
Před mojí postelí stál Zerril, celý usměvavý. Vedle něho plakala nějaká žena, která se vydala směrem ke mně.
"Tak co Hynku? Už je ti líp?" zeptala se mě žena.
"Je mi už líp, ale kdo jste?" zeptal jsem se opatrně, abych tu ženu neurazil.
"Ale Hynku. Já jsem přece tvá mamka," odpověděla vystrašeně.

"Cože?" zeptal jsem překvapeně. Tahle žena je má matka? To je nesmysl. Já přeci žádnou matku nemám. Zemřela před pár měsíci.
"Zerrile, dojdi okamžitě pro slečnu Frou. Něco není v pořádku."
"Dobře," řekl Zerril, pokynul hlavou a odešel.
Po chvíli se vrátil se znepokojeně vyhlížející drobnou slečnou. Měla na sobě obyčejné domácí šaty. Všiml jsem si akorát jedné zvláštnosti. Na šatech, které měla, jsem uviděl hada. Tmavě zeleného jako tráva v lese. Šupiny měl nezvykle velké. Zorničky roztáhlé. Zajímavý had.
"Ano madam? Co se děje?" zeptala se jemným hláskem.
"Rychle!" vykřikla žena a odběhla ke slečně. Něco jí špitla do ucha a pak se ke mně vrátila. Slečna přiběhla k dřevěnému nočnímu stolku vedle mé postele a vzala do rukou láhev s průhlednou tekutinou. "Asiw!" vykřikla a průhledná tekutina se změnila na sytě žlutou.

"Vypij to," řekla a podala mi láhev. Čichl jsem si k ní.
"Voní dobře."
"Tak ji vypij," pobídla mě slečna Frou. Nadzvedl jsem láhev a začal pít. Chutnalo to jako smíchanina pomerančového a jablečného džusu. Nebyl to žádný zázrak, ale celkem mi to chutnalo. Jakmile jsem dopil, vrátil jsem láhev slečně Frou a olízl si jazykem koutky úst.
"Bylo to celkem…," nedořekl jsem. Svaly na rukou mi povolily. Zavřel jsem oči. Vše se ponořilo do tmy. Zase.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Famiso Famiso | E-mail | Web | 31. března 2010 v 15:27 | Reagovat

Ahoj :-)tentokrát to není tak úplně zázrak :-) asi si počkám jak se to vyvine v další části. Docela jsem se v tom ztrácel. Těch překvapení bylo najednou nějak dost a přišly bez vysvětlení a hodně mění příběh.
Jako není to úplně špatné, ale u tebe už jsem si zvykl na lepší... ;-) podle mě.

2 Tomisus Tomisus | Web | 31. března 2010 v 16:08 | Reagovat

[1]: Ano, máš pravdu, ale ty překvapení bez vysvětlení jsou záměrná. Podle mě, je to takhle lepší, než kdybych tam vyklopil hned proč se mu to stalo. :-)

Tak, snad se ti všechno v té další části vyjasní. ;-)

3 Famiso Famiso | E-mail | Web | 31. března 2010 v 16:22 | Reagovat

Nemusíš vysvětlovat proč se to děje, ale chtělo by to vysvětlit co se děje. (viz. mejl) ;-)

4 Tomisus Tomisus | Web | 31. března 2010 v 17:48 | Reagovat

[3]: To se taky dozvíš.. :-)

5 Loivissa Loivissa | Web | 31. března 2010 v 19:42 | Reagovat

Dobre, ešte stále som v šoku z toho, že Hynkova mama je bohyňa upírov :D Famiso má v niečom pravdu - bolo to rýchle, chvíľu mi trvalo, kým som získala prehľad. Ale inak... krása :-)
Zaujímalo by ma, ako sa to vyvinie a čo sa vlastne stalo, keď Hynek podával Zerrilovi ruku... Som v napätí a veľmi sa teším na vysvetlenia :-)

6 Fial Fial | 31. března 2010 v 19:58 | Reagovat

Je to dobré, ale nějak DRASTICKÉ... No, jsem zvědavý, jak se to vyvine.

7 Sai Sai | Web | 1. dubna 2010 v 7:58 | Reagovat

No, ač trochu nerad, tak musím taky přiznat, že jsem z toho víceméně zmatený. :-D Ale jestli říkáš, že se to vysvětlí v další části, budiž ti odpuštěno. :-D  :-D

8 Tomisus Tomisus | Web | 1. dubna 2010 v 9:55 | Reagovat

[5]: Vysvětlení bude, neboj.. Jsem moc rád, že se kapitola líbila.

[5]: DRASTICKÉ? Radši ti k tomu ani nic říkat nebudu. Já jsem taky zvědavý, jak se to vyvine.. :-)

[7]: Zmatený! To je dobře! To byl záměr :D A ano příště se vše vysvětlí. A celkem v zajímavém podání. ;-)

9 Fial Fial | 1. dubna 2010 v 11:48 | Reagovat

[8]: Už se těším na to vysvětlení. Tím drastické jsem myslel... Jak to říct? No, trochu mi to připomíná kapitolu Voldemort je šéf z Pokraje smrti

10 LilIane Evans LilIane Evans | Web | 5. dubna 2010 v 10:20 | Reagovat

wow, pekná kapitola, som vedavá ako to pôjde ďalej :-)
PS: Šťastnú Veľkú noc aj tebe :-)

11 MisHullenkA MisHullenkA | Web | 5. dubna 2010 v 14:23 | Reagovat

bno snad se  to teda všechno ujasní v té druhé půlce kapitoly!! :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama