Sociologický průzkum na téma Jaroslav Foglar

Prosíme návštěvníky těchto stránek, aby se zúčastnili krátkého průzkumu na téma JF. Vyhodnocení dotazníků proběhne po 7 listopadu, výběr respondentů = kvótní dle údajů z Českého statistického úřadu. Prosíme o uložení odkazu na Vaše stránky či šíření mezi Vaše známé.

Zachránce

8. května 2010 v 21:41 | Tomisus |  Jednorázovky
Veragin
Ahoj! Ten kdo chodí na blog spisovatelky Míši Burdové určitě ví, že pořádala soutěž do které jsem se s chutí zapojil. Jsem trochu nesvůj, jelikož jsem se ještě nikde neumístil. Dobře, neumístil jsem se na prvních třech pozicích, ale jsem čtvrtý. Musím říct, že všechny povídky byly překrásné.
    Jinak mě také moc těší, že na příčce přede mnou se umístila moje "kolegyně" Loivissa, takže jí moc gratuluji.
    Přihlásil jsem se s jednostránkovou povídkou, která se mi zdá den ode dne horší, ale kdo ví. Možná se vám bude líbit.

PS: Obrázek Veragina je dílem Michaely Burdové. Vypůjčeno z jejích stránek: zde.

            Tady je ona soutěžní povíka...

Mladá hubená dívka běžela starým lesem. Její bosé nohy byly celé mokré od ranní rosy, která se zářivě třpytila na zdravě zelených listech rostoucích na nejrůznějších stromech. Dívčiny dlouhé zlaté vlasy plály divoce ve vzduchu. Složitě zdobené šaty jí sahaly až ke kolenům a na lemu se objevovaly podivně vyšité červené tečky.
            Měla strach. Rychle utíkala před obrovskou nestvůrou, kterou nikdy nikdo neviděl. Žádná bytost, která kdy žila v Lilandgarii nikdy nezahlédla tak ohavnou, vysokou a slizkými šupinami pokrytou nestvůru.

Rohy nestvůry byly nebezpečně ostré. Tělo pokryté miliony šupin mělo nazelenalou barvu. Konce prstů zakončovaly ohromné drápy připraveny kdykoliv proříznout dívčinu kůži. Velké modré oči dominovaly nechutnému obličeji.
            Nestvůry si říkaly re´viakové, ale to nikdo nevěděl. Vzešly ze samotných ohnivých hlubin temnoty o dnešním úplňku.            
            Dívka běžela, rychle oddechovala a stále
se otáčela za sebe zda neuvidí re´viaka. Síly už dívce docházely a kolena se jí začala podlamovat pod stále narůstající námahou. Přesto však běžela dál přesvědčena, že musí utéct nestvůře, která jí pronásleduje. Neměla meč, ani luk. Nemohla se bránit. Nestvůra vytrvale běžela a stále si udržovala rychlé tempo. Jako kdyby nikdy necítila únavu.
            Už uběhli několik kilometrů a nestvůra stále běžela a už doháněla svojí kořist. Dívka se pokoušela vydržet, ale vysílením upadla na mokrou trávu. Nestvůra se k ní okamžitě dostala a vydala děsivý vítězoslavný pokřik. Dívka vytušila, že je to pro ní jistá smrt. Chtěla utéct do bezpečí za svými blízkými, ale už nemohla. Chtěla se zvednout, ale nohy jí neposlouchaly. Nedostala by se dál než pár metrů. Vzdala to. Chtěla bojovat - ale jak? Nebylo kam utéct. Ležela na rozlehlé pláni ozářenou silným sluncem. Nikde nebyla žádná úniková cesta, kterou by si zachránila život. Chtěla začít volat o pomoc, ale přišlo jí to marné. Nikdo by jí neslyšel. Kdo by se toulal tak časně ráno v lese?
            Ústa nestvůry se podivně zkroutila v posměšném úšklebku.
            "Uh mitir! Ditreid kolodier! Ilir su delven!" Dívka přesně věděla co nestvůra právě vypustila z jejích ohavných úst. Zabiju tě! Vítěz jsem já! Prohrála jsi! Re´viakský jazyk byl zvláštní. Prapodivně useknuté věty občas nedávaly smysl a výslovnost slov byla nesmírně těžká.     
           
Nestvůra zdvihla obrovskou šedivou sekeru oběma rukama a chystala se udeřit. V tom ale hlasitě zavyla a šupiny na těle jí zašustily. Re´viak se otočil a dívka spatřila hrot šípu v jeho zádech.            Nestvůra opět zavyla a začala ztrácet rovnováhu. Dívka poprvé spatřila onu osobu, která vystřelila šíp. Vysoký mladík měl přes hlavu přehozenou kápi. Dlouhý černý kabát mu zakrýval tělo.
            Dívka vycítila příležitost k útěku a pokusila se zvednout, ale nohy jí zradily. Síly, které jí ještě zůstaly, se snažila využít, ale stejně byla ještě moc zesláblá. Teď už mohla pouze doufat a věřit neznámému mladíkovi.
            Mladík obratně střílel jeden šíp za druhým. Vystřelil pětkrát a ani jednou neminul. Re´viak se držel stále při životě ale bylo znát, že mu už mnoho šípů zabodnutých v jeho těle dělá značné problémy.
            Nestvůra se náhle zapotácela a ohlušně zavyla až všichni ptáci vyletěli z korun stromů a rozletěli se do dáli. Re´viakovi se podlomila kolena a spadl na zem. Naposledy vydechl.
            Mladík přiběhl k nestvůře a zkontroloval, zda je mrtvá. Když se bezpečně ujistil, odběhl k dívce a promluvil: "Měla jsi velké štěstí, děvče!" Sklopil hlavu a odešel. Jeho krok postupně zrychloval až se proměnil v běh.
            "Počkej! Ani nevím, jak se jmenuješ!"
            Mladík se otočil za běhu k dívce a zakřičel: "Veragin!"
            "Děkuji, Veragine!"
To jméno utkvělo dívce v paměti až do smrti. Byla z celého svého srdce vděčná Veraginovi svému zachránci a nikdy na něj nezapomněla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarett Clarett | Web | 9. května 2010 v 11:07 | Reagovat

Gratuluji - hlasovala jsem pro tebe. :-)
Je to vážně moc pěkné. =) Obdržíš od Míši také nějakou cenu? Doufám, že ano. Ta povídka si jí zaslouží. :-)

2 Tomisus Tomisus | Web | 9. května 2010 v 11:11 | Reagovat

[1]: Clarett, nesmírně si toho vážím! Cena pro pro první místo byla celá trilogie a pro druhé, třetí a čtvrté je záložka s podpisem! Na tu záložku jsem nesmírně zvědavý... :-)

3 photo-v photo-v | 9. května 2010 v 11:16 | Reagovat

to je moc hezká povídka :)

4 Famiso Famiso | E-mail | Web | 9. května 2010 v 11:17 | Reagovat

Náhodou, vůbec není špatná, ale ten pocit znám. Taky ho u svých povídek mívám, ale pak se to časem ustálí a člověk si nakonec řekne, že to nebylo zas tak bídné :-)
Mě se vážně moc líbí první dva odstavce, ty jsou perfektní - jsou napínavé a mají atmosféru. Tomu zbytku chybí něco nečekaného, zajímavého, nebo zvláštního. Prostě něco, co by si čtenář zapamatoval.
Fajn neděli přeji :-)

5 Caddy Caddy | Web | 9. května 2010 v 13:25 | Reagovat

Téda!!! Tahle povídka se ti opravdu povedla, moc se mi líbí zajímavý a napínavý začátek i krásné a barvité popisy... Konec se ti taky povedl - myslím, že to, jak mladík s dívkou nezůstal, ale odešel kamsi do neznáma, je tajemné...

6 Tomisus Tomisus | Web | 9. května 2010 v 18:19 | Reagovat

[3]: Díky ;-)

[4]: Moje slova, Famiso. :-)

[5]: Díky, Caddy. To tajemno teď cpu snad všude! :-D

7 Coraline Coraline | E-mail | Web | 9. května 2010 v 20:55 | Reagovat

Aj tebe gratulujem! 4. miesto je naozaj úspech a verím, že si si to zaslúžil :)
Naozaj- tie prvé riadky, odseky boli najlepšie. Potom to akoby stratilo čaro. Ale stále veľmi vydarené. Asi jediné, čo by som vytkla, bolo prílišné opakovanie slov. Inak naozaj veľmi pekný štýl písania :) A malo to naozaj skvelý príbeh a aj to ukončenie- také (po zamyslení) napoly romantické napoly tragické :)

8 Loivissa Loivissa | Web | 11. května 2010 v 19:49 | Reagovat

Aj ja tebe ešte raz gratulujem! :-) Si šikovný :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama